Olympijská kvalifikace – ženy – bouldering

Bouldering a olympijská kvalifikace v této disciplíně byla ta, na kterou se mnoho lezkyň těšilo a kolem které postavili své strategie. V kombinovaném formátu byla klíčová pro mnoho lezkyň pro postup do finále ve sportovního lezení. Stejně jako u mužů, i ženy lezou na malé stěně, bez jištění a velice technicky náročně, využívajíc všechny možné techniky. S nástupem do této disciplíny se očekávalo, že zejména Shauna Coxsey, Janja Garnbret a Akiyo Noguchi ovládnou tuto disciplínu.

Lezkyně zde budou lézt na čtyřech boulderingových problémech. Počítá se jim počet pokusů a jak daleko se na problému dostali – zóna či top. Lezci s nejméně pokusy a nejvíce topy se dostávají na nejvyšší pozice.

První boulder

První boulder byl postaven z velkých struktur a doplněn o jeden stisk a dva slopery. Šlo o velice zajímavou kombinaci balancu a dynamiky, náročná na sílu ramen a koordinaci. Zóna se nacházela přímo nad začátečním chytem, a dostat se k němu nebylo nijak extrémně náročné, za předpokladu že lezkyně je dobrá v balancování, jelikož k zóně se dalo dostat „jednoduše“ pouhým postavením se na startovní strukturu. Od zóny ke konci šlo o tzv. paddle move, a následný mantle

Na tomto problému zářily zejména Brooke Raboutou, Petra Klingler nebo rychlostní specialistka Anouck Jaubert.

Boulder č.1 a Aleksandra Miroslaw

Druhý boulder

Problém číslo dva byl velice staticky zaměřen a cílící na sílu prstů a schopnost držet tělo na místě v neustálém napětí. Začátek byl zde relativně jednoduchý, jelikož problém a tzv. crux problému, prišel až kolem zóny. Od té totiž následoval pravý test prstů s nejhorším a nejmenším chytem až u topu.

Tento zákeřný problém se však nemohl měřit s Shaunou Coxey a zejména pak Janjou Garnbret která problém zdolala na první pokus.

Boulder č.2 a Akiyo Noguchi

Třetí boulder

Předposlední problém byl prvním opravdovým testem fyzické síly lezkyň. Šlo o kombinaci dynamických schopností a čisté síly. Toho stavitelé dosáhli tím, že spojili počáteční dynamický pohyb z velkých chytů s velice náročným zastavením a následným silovým spodním tahem k topu. Obtížnost celého problému ještě ztížil 34 stupňový náklon stěny, který pouze vynásobil silovou náročnost celého bouldru.

I přes silovou náročnost problému se zde předvedly Laura Rogora, Akiyo Noguchi a Janja Garnbret, která si odnesla třetí flash.

Boulder č.3 a Shauna Coxsey (vlevo) a Miho Nonaka na problému č. 4

Čtvrtý boulder

Poslední boulder byl nejspíše nejzrádnější ze čtyř. Toho bylo dosaženo díky kombinaci velkého převisu, náročnosti na prsty a jistého paradoxu s použitím nohou. Tento problém testoval schopnost lezkyň číst cesty, jelikož celý boulder byl postaven na síle rukou a schopnosti pracovat s těžištěm. Klíčem bylo nepoužít nohy u zóny, jelikož v ten moment cesta lezkyni shodila.

Zde překvapili zejména dvě lezkyně, jedna je jasná – Janja Garnbret – ale druhá je velice překvapivá. Brooke Raboutou byla jedinou jinou lezkyní, které se podařilo vylézt problém na první pokus.

Boulder č.4 a Seo Chae-Hyun

Olympijská kvalifikace ženský bouldering

JménoBoulder č.1Boulder č.2Boulder č.3Boulder č.4
1.Janja GarnbretTopTopTopTop
2.Brooke RabuotouTop TopZónaTop
3.Akiyo NoguchiTop ZónaTopTop
4.Shauna CoxseyTop TopZónaZóna
5.Seo Chae-HyunTop TopZónaZóna
6.Viktoriia MeshkovaTop TopZóna Zóna
7.Laura RogoraZóna ZónaTopZóna
8.Miho NonakaTop ZónaZóna —-
postupová tabulka – bouldering

Olympijská kvalifikace a klíčové poznatky z disciplíny – bouldering

Bouldering byl extrémně zajímavým kolem v ženské kvalifikaci. Bylo vidět, že některé lezkyně jednoduše preferují bouldering, jelikož jejich výkony na problémech byly lepší než ty, které jsme viděli u mužů. Miho Nonaka, Brooke Raboutou nebo Shauna Coxsey opravdu ohromily svými lezeckými výkony.
Kamery však pro sebe nejvíc strhla Janja Garnbret, která ze čtyř problémů vylezla čtyři na první pokus, a to bez jakýchkoliv zjevných potíží. Potvrdilo se tak to, co si celý svět myslel – Janja je lezeckou ikonou, která má zlato na dosah ruky.